Za chvíli tu máme listopad a s ním i čas, kdy si připomínáme ty, co tu již s námi nejsou. Máme už takovou rodinnou tradici, že je to doba, kdy se sejdeme celá široká rodina, spolu zajdeme na hřbitov a kromě vzpomínání si u společného oběda povídáme, co je nového.
Přijde mi pěkné pojmout květinovou či jinou výzdobu na hrob osobně, že si na ty mé příbuzné u toho rovnou i vzpomenu. Dělala jsem věnce a přírodní svícen z mechu a březových větviček – je to praktické, protože to vydrží déle než třeba jehličí a zároveň to nezatíží přírodu, jako korpus z polystyrenu.
