Dnes jsem si s hrůzou uvědomila, že náš nejmladší chlapeček už není žádné malé miminko. Že to tak rychle utíká! A ty děti rostou a rostou… Nejstarší už chodí do školky a ani se nenadějeme a bude tu první školní den. Asi mi to tak přijde proto, že Jura začal lozit. Už se sice nějakou chvíli pohyboval, ale spíš couval, a dopředu se posouval různými uhýbacími menévry. Ale teď již pěkně lozí a občas si snaží i stoupnout. Není to ten malinký bezbranný uzlíček, co jsme si přivezli z porodnice…
S dětmi člověk pochopí, jak je důležité prožívat každý okamžik naplno. Čas už se vrátit nedá a ani naši kluci už nebudou znovu miminky…
