Adventní kalendář jsme měli zatím každý rok jiný. Jak kluci rostou, tak se snažím vymyslet něco přiměřeně jejich věku. Co ale zůstává jsou pytlíčky, ve kterých každé ráno najdou nějakou drobnost. Nemusí to být vždycky bonbon, ale třeba malé autíčko, zajímavá tužka nebo obrázky…zkrátka co mám zrovna po ruce.
Minulý rok jsme měli cestičku s čísly, po které putovala Panna Maria s Ježíškem v bříšku na oslíku a svatý Josef (LEGO DUPLO figurky, které pak docestovaly do našeho DUPLO betléma). A na cestičku lepili kluci každý den kytičku, když udělali něco pěkného. Nutno dodat, že v praxi putovala svatá Rodina všude možně po bytě a rozložená i na jednotlivé části, takže pak bylo trochu náročnější to ukočírovat. Letos jsem chtěla něco s otvíracími okýnky. Nepřišlo mě totiž, že by je ta cestička příliš zaujala. Možná až budou starší, tak to třeba pochopí víc a zopakujeme si něco podobného. Ale letos máme domečky s otvíracími okénky a svítícími světýlky. Je sice pravda, že Ondra otevírá kdejaké okno, ale zatím to je ještě v rozumných mezích. Původně jsem zvažovala to, že bychom měly domečky nalepené na okně v obýváku, ale vzhledem k tomu, že tam dost často trůní kocour pozorující ptáky v krmítku, obávala jsem se toho, že by tam příliš dlouho nevydržely v celku.
A tak vzniklo naše malé adventní městečko. Velmi jednoduché a rychlé. Z krabic od dětských kašiček, barvy na vlasy…zkrátka co bylo doma a mělo pěknou zadní stranu, neb na nějaké malování nebyl čas (ano, tušíte správně, dělala jsem to v sobotu večer…tedy předvečer první adventní neděle).
Tak uvidíme, jak se nám bude kalendář v průběhu adventu měnit, a co na něj budou říkat kluci.
One comment
Fakt DOOOST dobrý! 🙂